Cíl: Aktivita zaměřená na zapamatování jmen účastníků ve skupině a posílení týmové spolupráce. Materiál: klubko pevného provázku Počet účastníků: 12–14 Časová dotace: 60 minut Místo: Venkovní prostředí je preferováno. V případě nepříznivého počasí lze aktivitu uskutečnit ve vnitřních prostorech. Variace realizace: jen fyzicky
Aktivita je vhodná pro menší skupiny, kde je potřeba zlepšit vzájemnou komunikaci a vytvořit soudržný tým. Před samotnou aktivitou je dobré připravit dostatečně velký prostor, aby si účastníci mohli bez omezení předávat provázek a pohybovat se. Důležité je také vybrat provázek, který je dostatečně pevný a nebude se trhat.
PROCES
Úvod a vysvětlení pravidel
Účastníci se rozestoupí do kruhu tak, aby měli dostatek prostoru pro manipulaci s rukama. Lektor objasní pravidla aktivity a vysvětlí, že cílem je vytvořit pavučinu pomocí klubka provázku a při tom si zapamatovat jména ostatních členů skupiny.
01
Tvorba pavučiny
Lektor začne aktivitu tím, že si omotá začátek provázku kolem prstu a představí se nahlas skupině. Poté hodí nebo předá klubko některému z účastníků na protější straně kruhu a zeptá se: „Jak se jmenuješ?“ Vybraný účastník se představí, např. Vojta, omotá si část provázku kolem prstu a Vojta předá nebo hodí ho dalšímu členovi skupiny, opět na protější stranu. Tento postup se opakuje, dokud každý z účastníků nedrží část provázku.
02
Přerušení a reflexe
Po chvíli lektor přeruší hru a zeptá se účastníků: „Co vytváříte?“ Očekává se, že odpovědí bude „pavučinu“. Následně lektor rozvine diskusi o tom, jak pavučina symbolizuje spolupráci ve skupině. Každý člen je důležitou součástí týmu, který je pro zvyšování osobní, sociální, občanské kompetence nezbytný. Tým je stejně pevný jako pavučina.
03
Diskuse může být doprovázena následujícími modelovými otázkami:
— Proč si pavouk spřádá pavučinu?
— Koho může pavouk do své pavučiny ulovit?
— Může se moucha z pavučiny dostat?
04
Navíjení zpět
Poté, co poslední účastník obdrží klubko a představí se, hra přechází do druhé fáze. Účastníci nyní navíjejí provázek zpět. Poslední účastník, např. Zuzka, motá klubko zpět k tomu, kdo mu ho hodil, a přitom říká jeho jméno: „ Předávám klubko Břeťovi.“ Tento proces pokračuje, dokud klubko nedoputuje zpět k lektorovi.
05
REFLEXE
Po dokončení aktivity lektor klade skupině následující modelové otázky:
Jak jste se cítili při tvorbě pavučiny?
(Cílem je zjistit, jaké pocity měli účastníci během aktivity – zda se cítili propojeni, odpovědní nebo možná nervózní.)
Jakou roli podle vás hraje každý člen v této pavučině?
(Tato otázka má poukázat na to, že každý účastník je důležitý a jeho přítomnost či nepřítomnost ovlivňuje celou skupinu.)
Co by se stalo, kdyby někdo provázek pustil?
(Zaměřuje se na téma odpovědnosti a důsledků jednání jednotlivců v týmu.)
Jak se změnila komunikace ve skupině během hry?
(Otázka cílí na zlepšení vzájemné komunikace během aktivity a jak se účastníci naučili spolupracovat.)
Jaké vlastnosti byly důležité pro úspěšné dokončení této aktivity?
(Pomáhá zaměřit pozornost na dovednosti, jako je trpělivost, pozornost, schopnost naslouchat, spolupráce.)
Kdybyste tuto aktivitu dělali znovu, co byste udělali jinak?
(Otázka se soustředí na možnost sebereflexe a uvědomění si prostoru pro zlepšení.)
Jakým způsobem tato aktivita odráží fungování týmů v reálném životě?
(Podněcuje k propojení zkušeností ze hry s reálnými situacemi v práci, škole nebo jiných společenských skupinách.)
Jaký význam má vzájemná důvěra v této hře? Jak se projevila?
(Reflektuje klíčovou roli důvěry ve spolupráci a úspěchu celého týmu.)
Kdo podle vás měl v týmu největší vliv na konečný výsledek?
(Pomáhá účastníkům uvědomit si dynamiku vlivu, a to jak formálního, tak neformálního lídra.)
Jaká část této aktivity byla pro vás nejobtížnější a proč?
(Dává prostor pro zamyšlení nad osobními výzvami a obtížemi, se kterými se účastníci mohli potýkat.)
Tyto otázky mohou podnítit účastníky k hlubšímu uvědomění si týmové dynamiky a osobních dovedností, které během aktivity využili nebo se je naučili.